https://www.rajce.net/a10772182/mini?bgcolor=&photoNameVisible=0
Šestadevadesáté výročí hradní stráže bylo spjato se slavnostním aktem dekorování historického sokolského praporu, darovaného sokolstvu prezidentem Eduardem Benešem v roce 1938.
V posledních letech se spolu s řadou dalších sokolů, kteří milují svoji vlast, účastníme pietních a oslavných aktů - například k oslavám vzniku republiky, konce války a řady dalších významných událostí, které historicky ovlivnily současnost nás všech. Vždy v průběhu těchto aktů jsem nesmírně hrdi na sokolstvo a při pietách mi často blýskne hlavou, jak a kde by v tuto chvíli stáli sokolové například v časech 1. republiky, nebo v letech největšího sokolského rozpuku. V mých představách se zcela živě prolínají pevná těla v krásných mánesovsky provokativních krojích sálajících láskou k vlasti. Jednotky sokolů, které reprezentují ideály a myšlenky nás všech a nesokolské veřejnosti svým tělesným postojem hlásají: „Jsme tady, jsme sokolové, jsme současní.“ Sokolskou organizaci neznalé provokujeme k touze po poznání a vědění, co se pod Sokolem vlastně ukrývá. O formě reprezentace sokolů či Sokolské stráže se vedly diskuze. Zjara se zrodila myšlenka možného navázání spolupráce s Hradní stráží za účelem průpravy sokolských jednotek v pořadových cvičeních a protokolu spojenými s pietními akty. Základním faktorem rychlé realizace bylo rozhodnutí velitele Hradní stráže o udělení čestné stuhy sokolskému praporu jako ocenění velmi dobré spolupráce mezi oběma organizacemi – Hradní stráží a Českou obcí sokolskou. Tato spolupráce je postavena na historickém základě. V prvních dnech a týdnech po vzniku samostatné republiky v roce 1918 sokolové zabezpečovali ostrahu a ochranu Pražského hradu. Prapor darovaný prezidentem dr. Edvardem Benešem Československé obci sokolské u příležitosti konání X. všesokolského sletu v roce 1938 slavnostně přinese k dekorování na 1. nádvoří Pražského hradu Sokolská jednotka.
A výcvik začal. Byl náročný a to po všech stránkách. Organizace celé akce, fyzická námaha a dril čehosi, co v dávných dobách patřilo k součásti tělesného vzdělávání nebo vojenského výcviku, ale nyní se nikde nevyžaduje. Pochodování! Málo komu dochází, že to, co u profesionálů Hradní stráže vypadá zcela přirozeně, je evidentně získáno drilem a disciplínou. V průběhu přípravy se objevila řada spekulací. Bude Sokolská stráž pochodovat se šavlemi? Měla vůbec Sokolská stráž šavle? Jestliže ano, jaké? Velení Hradní stráže mělo na věc svůj názor. Prameny, kde by Sokolská stráž pochodovala s typizovanou šavlí, nejsou k dispozici. Rozkaz zněl: „Sokolové přinesou prapor bez šavlí!“ Začal lítý boj, dokazování a pátrání po pramenech, které prokáží vybavení sokolů šavlemi. Sokolská urputnost se projevila a důkazní materiály byly objeveny a doloženy! Zvítězili jsme, sokolové budou pochodovat se šavlemi - pro přesnost s kordy! Začali jsme shánět vhodné kordy a ty po objevení putovaly po sokolech z Moravy do Prahy. Velicí bratr Sokolské stráže obdržel pro akt legendární kord Jindřicha Fügnera. V jednotce byla velká radost! Bratři ve dnech výcviku prokázali svoji fyzickou zdatnost a sokolskou urputnost! Až mne překvapilo nadšení, se kterým se vraceli, zmoženi únavou, ale plni bohatství z nově získaných poznatků a osobních setkání. Sokolství a výcvik je spojilo natolik, že se jako celek prezentovali nejen pochodováním při výcviku na Pražském hradě, ale z vlastní iniciativy pochodovali starými pražskými ulicemi až do Tyršova domu, kde mimopražští nabírali sil pro další výcvik. Byli nepřehlédnutelní a vzbuzovali velký zájem přihlížejících. Představa a význam plánovaného aktu se začaly rýsovat. Nadšení sokolstva sílilo a to do té míry, že své služby pro další výcvik a spolupráci nabídla přátelsky Hradní stráž i mimo plánované časy. Právě v těchto chvílích mimo oficiální setkání vznikla mezi bratry a některými členy Hradní stráže vazba, která vedla k velkému zájmu o Sokol jako o organizaci a ideály Sokola právě ze strany Hradní stráže. Zájem byl až překvapivý. A tak se setkání Sokolů a Hradní stráže začala plnit diskusemi nad českou i sokolskou historií či literaturou. Závěr? Máme mnoho společného.
Akce vřela přípravami a myslím, že její důležitost rozehrála hru nervů u každého zúčastněného. Vždyť každým krokem či gestem je možné součinnost nástupu a reprezentace pokazit. Pro správnou reprezentaci proběhla nutná úprava historických krojů, všitím bílých stojáčků do garibaldovských rudých košil byla zdůrazněna fazona vysoko vztyčených brad hlásajících hrdost národní a sokolskou.
V den oslav 5.12.2014 již v brzkých ranních hodinách proběhla generální zkouška celého aktu, nástupu všech jednotek a praporů současných i těch historických.
A oslavy začaly. Na nádvoří Pražského hradu byl povolen vstup se zdobnou vstupenkou. Náhodní kolemjdoucí a turisté mohli akt sledovat za branami Pražské hradu. Z horní části náměstí se v šiku pochodovým krokem za zvuku hudby objevily slavnostně oděné jednotky Hradní stráže, jednotky legionářů 1. světové války a tři kladrubští koně, kteří dokreslili svým pohybem a majestátním vzezřením slavnostnost situace. Jezdci na koních vezli na nádvoří malou standartu prezidenta T.G.M.
Prezident republiky Miloš Zeman přivítal všechny přítomné a vyjádřil svá blahopřání a poděkování Hradní stráži za veškerou činnost, jež vykonává. Velitel Hradní stráže pronesl slavnostní projev, ve kterém promluvil o sokolské spolupráci s Hradní stráží a o významu organizace Sokola z pohledu historie i současnosti. Sokolská jednotka složená ze čtyř bratrů napochodovala rázně s praporem, který byl za přítomnosti sestry starostky ČOS Hany Moučkové slavnostně dekorován pamětní stuhou velitelem Hradní stráže. Druhým dekorovaným praporem byl prapor Policie ČR - útvar ochrany prezidenta republiky. Po dekorování velitel Sokolské stráže zavelel všem jednotkám a praporům. Jednotky odpochodovaly s vážností za zvuku skladby Ktož sú boží bojovníci. V podloubí se Sokolská stráž a jednotka policie vystavily s dekorovanými prapory na obdiv všem přihlížejícím, kteří se z výročního aktu přesouvali do Svatovítské katedrály na slavnostní koncert.
Byl to krásný pocit, pocit naplněného snu o vážnosti a uznání i v dnešní naší současné moderní době. Bratři hrdě svírali své šavle a zvláště Fügnerovu a žerď dekorovaného praporu. Čišela z nich na stráži vážnost, dojetí a neskonalá radost. Radost, které se dostalo nám všem! Sokolové při oslavách 96. výročí Hradní stráže stáli na významném místě, stáli, veleli a pochodovali způsobem sokolským.
Bratři odvedli společně se členy Hradní stráže, kteří jim věnovali péči a čas, dobrou práci při reprezentaci nás všech. A nám se splnil sen. Sen o sokolsky pevných tělech v mánesovských krojích, vyjadřujících lásku k vlasti. Sen o těch, jenž prostým a zároveň důrazným postojem hlásají:
„Jsme tady, jsme sokolové a jsme současní!“
Hana Otáhalová
https://www.rajce.net/a12769164/mini?bgcolor=&photoNameVisible=0
Andělé létali a čert na koze jezdil!